Co dělat s hruškami, když je superúroda?

A máme super úrodu hrušek! Všechno by bylo v pořádku, ale měla jsem „štěstí“ s odrůdou – je naprosto nemožné ji jíst. Tuto hrušku najdete na Sibiři, krásná, velká, produktivní. A chuť je hořkokyselo-svíravá. Víceméně jedlá pastila je dýňová 3 díly a tato hruška 1 díl. A zbytek je k ničemu.
A druhý strom poprvé po deseti letech rozkvetl a byl také pokrytý hruškami. A včera jeden ze tří kmenů zlomil vítr. Výsledkem byly tři kýble zelených hrušek. Teď sedím a přemýšlím, co s nimi. Dozrají, nebo ne?
No, pořád tam visí dva kbelíky a 8-10 kbelíků kyselé vody. Taky pořád visí.

Podobný

Hrušky s jablky v listovém těstě

Hruškový džem s kardamomem

Hrušková a citronová pastila

Hrušky pečené v mikrovlnné troubě

Pečená hruška s rybízovým džemem

Hrušky v čokoládě

Džem ‏״Ruby pears‏״ (hruškovo-rybízový)

Voňavá hruškovo-švestková povidla

zlomené větrem.
Tři kýble zelených hrušek. Co s nimi? Dozrají, nebo ne?

To si nemyslím. Naše jabloň se zlomila, nenapadlo mě nic lepšího než udělat šťávu v odšťavňovači – zatím jsou hodně kyselé.

Zkuste dát hrušky do sklepa nebo suterénu. Takhle dozrávají naše pozdní hrušky. Sklízíme je, když jsou úplně zelené, a pak zežloutnou a sladnou a když je sklízneme, jsou úplně dubové.

Lanna, Julie***, zatímco hrušky se povalují a schnou. Včera byl liják. Začínaly jedna po druhé dozrávat, stihli jsme je vyzkoušet. Takže si myslím, že by měly dorazit. Dnes je roztřídím, aby tam nebyly žádné zkažené, a dám je do krabic. Asi je lepší ležet ve tmě. Taky píšou, že k nim máš dát zralý banán, dozrají rychleji. Vyhodit můžeš jen ty dubové, co je tam za šťávu. A sušit je nemůžeš – jsou kyselé, svíravé. Budou ležet týden, nikdy není pozdě je vyhodit.

Alenka578, Třu a po vyvaření částečně zmrazuji v sušičce. V zimě do marshmallow a koláčů.
Koláč se skládá z části z marmelády, z části ze sušeného, lehce namočeného a mletého masa.
Totéž dělám s jablky.

Loni jsem hrušky dělala takto – nakrájela jsem je na plátky (8-10 plátků), posypala cukrem, hrušky pustily šťávu. Pak jsem je ohřála téměř k varu, nechala vychladnout a hrušky se namočily do sirupu.
Pak usušte. Možná ta hořkost nebude tolik cítit?
Sušené hrušky jsem zabalila do vakuových sáčků (vzduch jsem neodčerpávala) – to bylo čistě pro konzervaci, aby se žádná zvířátka nepopálila.

Obecně nechápu, proč byste měli na zahradě pěstovat bezchutné odrůdy.
Pokud narazíte na něco bez chuti (což se stává), odstraňte to a zasaďte něco jiného.

Nemůžu kácet stromy, je to škoda, vyrostly! Zvlášť když jsme koupili dachu se starými. Naše hrušky, když dozrály, byly velmi chutné, ale to bylo někde v prosinci, a dali jsme je do sklepa zelené a dubové.

Pak se to zahřálo téměř k bodu varu, ochladilo a hrušky se namočily do sirupu.
Pak usušte. Možná ta hořkost nebude tolik cítit?
Obecně nechápu, proč byste měli na zahradě pěstovat bezchutné odrůdy.

Díky, musím to zkusit. Pár kousků. Třeba to bude fungovat?
My nejsme nijak zvlášť rozmazlení odrůdami. Jabloně plodí rok nebo dva a pak uhynou. A všechny. Myši-mráz-slunce-spodní voda. Dlouho rostou jen plané jabloně. A hrušně sázejí jen nadšenci. No, je tu zima. I u pásmových odrůd. Jednou jsem si objednala sazenice a jabloně všechny uhynuly – zmrzly, zmokly, myši je ohlodaly (zakryly je a natřely vším možným), ale hrušky přežily. Ta bez chuti začala plodit v pátém roce a druhá dnes teprve poprvé vykvetla. Deset let! A opylují se navzájem. Sousedé nemají žádné hrušky v okolí, tak jak je můžeme pořezat?

Helena, za žádných okolností by se neměly krájet! Ať rostou a přinášejí radost a hostitelka ať hledá recepty, co s hruškami dělat.

Jé, čtu, jak lidi hledají využití pro polojedlé hrušky, a svědomí mě hlodá. Právě jsem se vrátila z dače a oni zase sbírali hrušky. Je jich tolik, že jsem musela ty nejpřezrálejší kompostovat. A jsou krásné, chutné, sladké a šťavnaté. Sakra, kam bychom je dali? Tolik jich nejíme, hruškový džem se nedělá, sušené se už dva roky nudí. Kdo potřebuje hrušky?

oblíbené ovoce
Svetlana777
škoda, že tam není teleportace

Jé, jsou dobré, to je to teplo. Mám jen takovou Ladu. A i ta si letos dává pauzu.

Téměř celou „obrovskou“ letošní úrodu jsem uvařila na marmeládu, celé dva kýble. Odrůda je zvláštní, pořád nevím, jak se jmenuje, koupili jsme Jakovlevův oblíbený, ale po sklizni tvrdých částí vydrží maximálně pět dní a když se nezpracuje a nedaruje, tak se prostě vyhodí.

Kateřina, nemáme marmeládu ani nic z hrušek, no, nechutná nám. I když hruška samotná je vynikající, Klappina oblíbená. Rozdávám ji nalevo i napravo, trochu prodám, jinak jde celá do koše.

Tady to neroste.

Sveta, naše hrušková marmeláda se taky nepovedla. Nebyla chutná. Ale pastila z dýně a hrušek 3:1 dopadla dobře! Ukázalo se, že je ale po kouscích, vůbec ne elastická, při sušení praská. Asi je potřeba přidat jablka nebo pektin, ale nebylo tam ani jedno, ani druhé, ale všech 15 palet jsem loni na podzim zhltla. A zpracovala jsem tři kýble hrušek a všechny podřadné dýně a patisony. Letos budu i sušit, ale zřejmě ne všechny. Hrušek je moc.

Udělala jsem hrušku bez chuti, manžel si přivezl krabici z Novgorodu, sušenou podle Romova (Taťánina) receptu, dopadla velmi chutně.

Nemůžu kácet stromy, je to škoda, vyrostly!

Navíc se můžete pokusit nechat se očkovat.

Asi před 10 lety jsme zasadili zahradu. Zašli jsme na Timirjazevovu zemědělskou akademii, na oddělení zelených řízků, koupili jsme sazenice jabloní a hrušní. Odrůdy jsme si náhodně vybrali z toho, co jsme měli. Tam studenti sazenice roubují, pak je vypěstují a prodávají.
Nevím, jak to má s odrůdami, ale jeden strom byl označený jako jabloň, ale vyrostla z něj hrušeň. A vůbec nechutná. Tak jaký má smysl ji pěstovat? Zkusili jsme to jednou, pak druhý rok – taky nic moc. Třetí rok ji manžel vyvrátil. Dala se a měla se naroubovat, ale my jsme nezkušení hlupáci.

Byla tam i jedna špatná švestka. Strom vyrostl, ale švestky nebyly vůbec vidět. Pár jich vůbec není vidět. Proč takový strom zabírá v zahradě místo?

Nyní je prostor omezený, takže pokud se rozhodneme cokoli zasadit, vybereme odrůdu, která není náchylná k chorobám.
Moje hrušky jsou letos nemocné. Déšť, vlhko, poletují všechny možné druhy plísně kukuřičné. A sousedé, někteří mají smrky, někteří jalovce a nemají rádi jalovce jako sousedy.

Máme hrušku, stejně jako Sveta, Klappův oblíbenec. Letos není úroda tak velká jako obvykle, hodně ji ořezali. Ale i tak je jí hodně. Také vůbec neděláme džem, zavařeniny, sušené ovoce ani pastilku. Proto jen šťávu Veste s bílými muškátovými hrozny, je velmi chutná. A zbytek, co jsme nedali, manžel zahrabe do díry.
Ta hruška je zvláštní, vůbec nevydrží. Když se natrhá natvrdo, nevydrží déle než týden. A na stromě visí tak krásně, růžová, utrhnete ji a uvnitř začne hnít. Klidně bych náš strom z pozemku odstranila, ale manžel jen ořezává nepotřebné větve.

Nelya, všechny letní hrušky se neskladují, to je jejich zvláštnost. Je třeba sbírat zelené a jakmile lehce zežloutnou, použít je ke konzumaci/zpracování. Pokud jste trochu neopatrní a dovolíte žloutnutí s červeným náznakem – to je vše, uvnitř přezrávají, hnědnou, kazí se, zkrátka se vyhazují.
Dal jsi mi nápad s tou šťávou, zkusím ji destilovat na šťávu. Ale letní hrozny už skoro nemám, ty kyjevské rané už jsou snědené a tím to končí. A Moldavsko je pryč ((((((((

Sveta, škoda, že nejsou zralé hrozny. Jsou to hrozny, které dávají hruškové šťávě její zvláštní chuť a vůni. Čistá hrušková šťáva ale chuťově není stejná. Ale máte chutná, aromatická jablka. Můžete klidně míchat jablka s hruškami a šťávu destilovat. Obecně miluji a vždycky dělám míchané šťávy. Také mám moc rád hruškovou/jablečnou šťávu.
Moje hrozny dozrávají současně s hruškami. Proto je praktické si je takhle připravovat. Dělám to už 2 týdny, moje hruška dozrává o něco dříve než ta vaše. A hrozny jsou na jídlo malé, ale velmi sladké. Manžel je vůbec za hrozny nepovažuje a pořád vyhrožuje, že je odstraní. Měla jsem 3 keře, z nichž dva už odstranil. Místo nich jsem zasadila rozinky. Ale jeden keř jsem nechala speciálně pro tuto šťávu.
A Moldavsko pro mě nezmizelo, ale ještě ani nemodrá, všechny zelené krupice pořád visí. Všechno půjde na víno.

Taky jsme měli zlomenou hrušeň a taky Sibiř. Nasbírali jsme 20 kýblů, zatím leží v krabicích v garáži, mamka si myslí, že dozraje, já mám trochu pochybnosti. Taky je ale pozdě, když dozraje, je velmi šťavnatá – víno z ní je prostě úžasné a kandované plody taky. Je dobře, že se alespoň nezlomila u kořene a zůstaly 3 větve, bude z čeho tvořit.
Obecně bych dělal hruškový ocet, není o nic horší než jablečný. Nebo ho můžete smíchat s jablečným – myslím tím octem. Ale to je za předpokladu, že ho hned zpracujete.

Nasbírali jsme 20 kýblů, zatím leží v krabicích v garáži, mamka si myslí, že dozrají, ale mám o tom pochybnosti.

Ne, dozrávají krůček po krůčku. Do krabic můžete dát banány, zralá jablka nebo rajčata. Jen je kontrolujte častěji.
Sbírám po troškách, hrušky (z polámaného stromu) dozrávají v bedýnkách, zbytek sklízím ze stromu měkké. A z nějakého důvodu se jejich množství neubírá.
Pastilu suším 1:1 s planými jablky nebo dýňemi a patisony. Dýně ale ještě nejsou moc zralé. Trochu cukru. Dvě várky sušených už jsou skoro snědené. Dnes půjdu znovu sbírat. Hrušky musím úplně oloupat, od velmi drsné slupky a kyselého jádra. Dužinu uvařím, pak ji smíchám s jablečným nebo dýňovým pyré a pak do sušičky. Z kýble hrušek/jablek dostanu tři kolečka pastily. Trvá to samozřejmě dlouho. Jak příprava, tak sušení. Ale je škoda té úrody.
Moje sušička je stará, Severine. Suším ji na pečicím papíru.
Už jsem trochu dala všem sousedům, kteří to chtějí, míchá to i s jablky, kompot se zdá být docela dobrý.
Taky musím zkusit udělat džem 1:1 z jablek.

Loni jsem hrušky dělala takto – nakrájela jsem je na plátky (8-10 plátků), posypala cukrem, hrušky pustily šťávu. Pak jsem je ohřála téměř k varu, nechala vychladnout a hrušky se namočily do sirupu.
Pak usušte. Možná ta hořkost nebude tolik cítit?

Chtěl jsem to udělat, ale loupu slupky a dužina je velmi, velmi měkká, dá se z půlek seškrábat lžící, takže sušené hrušky z těchto stromů neuvidíme.

Helena, zkuste to uvařit tímto dlouhým, ale bezproblémovým způsobem – cokoli takto uvařené bude velmi chutné, mnohem chutnější než běžná marmeláda.
Vařila bych je po půlkách nebo čtvrtkách, bez vyndání kyselého středu a bez loupání. Chuť je i ve slupce. A bez přísad – pokud mají hrušky výraznou chuť.

Mrkvovo-citrusový bonbon (hustý a viskózní) Hmotnostní poměr ingrediencí je poměrně přibližný. Tento poměr jsem si empiricky odvodila sama v prvním roce vaření tohoto bonbonu. V tomto bonbonu není důležité složení, ale způsob přípravy. Irgata

Z takové úrody by bylo lepší vyrobit hruškový mošt – příjemný a zdravý nízkoalkoholický nápoj. Na internetu je spousta receptů.
Hruškový mošt je velmi oblíbený nápoj v mnoha evropských zemích. V Anglii je tento nápoj známější jako perry, ve Španělsku – perada, ve Francii se plní do značkových lahví a je ceněn neméně než slavné šampaňské. Nízkoalkoholický nápoj má příjemnou jemnou vůni zralého ovoce a chutná o něco sladší než kvas.

Různé odrůdy hrušek mají své vlastní načasování plodů. Některé mohou potěšit plody až po 10 – 15 letech. Toto období lze však zkrátit správným a pravidelným formativním řezem stromu. V ostatních případech – když je dospělý strom líný a nechce nést ovoce – je nutné pochopit, proč se to děje. A provést nezbytná agrotechnická opatření, která strom donutí k produkci úrody.

Odrůdy opylovačů

Hruška, stejně jako jabloň, potřebuje křížové opylení. Hrušeň však na rozdíl od jabloně není v sadech tak rozšířená, aby ji mohly opylovat stromy nacházející se v sousedních oblastech. Když se tedy rozhodnete mít na zahradě hrušku, musíte zasadit dvě odrůdy najednou. Pokud to neuděláte hned, můžete zkusit „dohnat čas“ a zasadit jinou odrůdu hned.

Výsadba stromů by měla být provedena tak, aby sazenice byly umístěny v přímé viditelnosti na sebe. Ale vzdálenost mezi nimi by měla být alespoň 3,5 – 4 metry. Koruna hrušně je mnohem širší než u jabloně, což znamená, že vzdálenost mezi stromy by měla být větší.

Pokud na svém pozemku nemáte dostatek místa pro výsadbu dalšího stromu, můžete na stávající strom naroubovat jednu nebo dvě různé odrůdy. V některých ohledech je to ještě lepší. Za prvé, opylovači jsou v těsné blízkosti u sebe. A za druhé, při úspoře místa můžete získat různé odrůdy.

Poměr hnojiv

Na rozdíl od jabloně, která zpravidla nedává velkou úrodu každý rok, ale každou další sezónu, hruška plodí každoročně. Některé ovocné větve odpočívají, jiné přinášejí ovoce. V tomto ohledu strom potřebuje více krmení než jabloň.

Samotný hnůj nemůže uspokojit všechny potřeby stromu. Hnůj je dodavatelem dusíku do půdy, což stimuluje růst rostlin. Ale pro dozrávání ovocných pupenů je zapotřebí také fosfor a draslík. Nezralá poupata jsou schopna kvést, ale nemají dostatek živin pro vývoj vaječníků.

Pro hnojení byste měli použít směs fosforečných a draselných hnojiv, zapustit je do půdy do hloubky přibližně 20 cm. Chcete-li to provést, udělejte do země zářezy pomocí tyče nebo páčidla, nasypte hrst granulí a zakryjte s půdou.

Dusíkatá hnojiva je také potřeba aplikovat, ale doba jejich aplikace je jaro a množství by mělo být takové, aby do poloviny léta, kdy se začnou tvořit poupata na další rok, byla spotřebována. V tomto případě pupeny dozrávají a příští rok bude potěšen sklizní.

Výsadba sazenice

Nesprávná výsadba sazenice může výrazně oddálit vstup stromu do období plodů. Při výsadbě není povoleno prohlubování kořenového krčku. Pokud se toto pravidlo nedodrží, strom bude dlouho bojovat o přežití. Díky tomu může plodit první plody se zpožděním 5 – 7 i více let. Stromeček přitom bude dlouho trpět namrzáním a dalšími neduhy.

Škůdci a choroby

Například brouk jabloňový může strom připravit o možnost kvést na jaře. Aby se zabránilo tomuto škůdci, měly by být pásy lepidla přivázány ke standardní části kmenů stromů ve sněhu.

Ale i když strom vykvetl, hrozba ztráty úrody nepominula. Nyní bude budoucí sklizeň ohrožovat zavíječ a další hmyz a také houbové choroby. Abyste svou zahradu co nejvíce ochránili před škůdci a chorobami, musíte ji postřikovat včas.

První postřik zahrady se provádí podél zeleného kužele (před květem). Zahrada je ošetřena léky proti škůdcům a houbovým chorobám. Druhý postřik se shoduje s výskytem vaječníků na stromech. Stejně jako před rozkvětem se používají léky proti hmyzu a plísním.

V srpnu a září je potřeba hrušku nakrmit a připravit na zimu.

Aplikovat můžete jak organická, tak minerální hnojiva. U minerálních je potřeba kolem kmene v okruhu 50 – 70 cm vykopat rýhu, do které se přidá superfosfát a síran draselný. Pokud kolem kmene nasypete humus, kompost nebo rašelinu, ochráníte tím kořeny stromu před mrazem.

V našem internetovém obchodě si můžete zakoupit druhou kolekci nejlepších tipů pro letní obyvatele – „Zahrada-zahrada. Podzim zima“. Najdete tam praktické rady ke všem relevantním tématům souvisejícím se zahradou v jarním a letním období života.

Ještě relevantnější tipy a zajímavé nápady pro letní obyvatele – na našem kanálu v Yandex.Zen.