LaTeX/Používání různých jazyků – Wikibooks

Pro psaní dokumentů v LaTeXu v jiných jazycích než angličtině je nutné zadat:

1. jak používat spojovníky ve slovech ve vybraném jazyce;
2. jak používat typografická pravidla pro zvolený jazyk (například ve francouzštině je před každým znakem dvojtečky (:) povinná mezera);
3. Jak zadávat speciální znaky, zejména pro jazyky se vstupním systémem (arabština, čínština, japonština, korejština).

Je výhodné, když je možné vkládat speciální znaky vybraného jazyka přímo z klávesnice, spíše než používat těžkopádný kód (například místo "stačí vstoupit" ä). K tomu je třeba nakonfigurovat interní kódování znaků, podrobnosti viz Speciální znaky.

Některé jazyky vyžadují speciální písma s odpovídající sadou kódování, viz Kódování písma.

Některé z technik popsaných v této kapitole budou užitečné při psaní jmen neanglických autorů do bibliografie.

Tato část obsahuje tipy, jak napsat dokument v LaTeXu v jakémkoli jiném jazyce než angličtině. Pokud máte podobné zkušenosti s použitím jazyka, který zde není uveden, přidejte prosím nějaké komentáře.

Předpoklady

Pro mnoho jiných jazyků než angličtinu je často nutné používat speciální znaky. K tomu je třeba nastavit interní kódování a kódování písma.

Pro většinu jazyků s latinskou podobou je optimální následující konfigurace (ujistěte se, že je dokument uložen v kódování UTF-8):

usepackage[utf8]vstup> usepackage[T1]fontenc> 

Další informace naleznete v tématech Kódování písma a Speciální znaky.

babelský balíček

Balíček Babel, vytvořený Johannesem Braamsem, je zodpovědný za

• pravidla pro pomlčku;
• nové příkazy, které usnadňují zadávání speciálních znaků.

Chcete-li zahrnout balíček babel, přidejte do preambule dokumentu následující:

usepackage[jazyk]Babel> 

Prosím, uveďte jazyk, který potřebujete jako argument.

Pokud je to možné, měl by být tento řádek přidán bezprostředně za příkaz documentclass. V tomto případě bude vybraný jazyk použit pro všechny ostatní načtené balíčky. Seznam jazyků povolených ve vašem systému LaTeX se zobrazí při každé kompilaci dokumentu. Pokud nainstalovaný formát LaTeX nepodporuje dělení slov ve vybraném jazyce, balíček babel bude nadále fungovat a dělení slov bude zakázáno. To bude mít pouze negativní vliv na vzhled dokumentu.

Můžete si vybrat z několika jazyků pro psaní:

usepackage[jazykA,jazykB]Babel> 

V tomto případě bude hlavním jazykem poslední jazyk uvedený v seznamu (tj. jazykB). Chcete-li změnit hlavní jazyk, použijte příkaz

vybrat jazykjazykA> 

Chcete-li vložit malý text v jiném jazyce, můžete také použít příkaz

cizí jazykjazykB> 

Pokud potřebujete vložit velký kus textu v jiném jazyce, použijte prostředí:

začítjiný jazyk>jazykB> Text v jazyce B. Toto prostředí přepíná všechny definice související s vybraným jazykem: popisky obrázků, tabulek atd. konecjiný jazyk> 

Prostředí otherlanguage* sazuje hlavní text podle pravidel jiného jazyka, ale pro názvy pomocných konstrukcí (popisky obrázků atd.) používá hlavní jazyk. Prostředí hyphenrules přepíná pouze pravidla pro dělení slov. Chcete-li dělení slov zakázat, zadejte jako argument příkazu nohyphenation.

cyrilice

Balíček babel, počínaje verzí 3.7, podporuje kódování T2* a rozvržení textů v ruštině, bulharštině a ukrajinštině s použitím cyrilice. Podpora cyrilice je založena na standardních mechanismech LaTeXu s dodatečným využitím balíčků fontenc a inputenc. Balíčky AMS-LaTeX musí být zahrnuty před balíčky fontenc a babel. Chcete-li používat cyrilici v matematických vzorcích, vložte balíček mathtext před balíček fontenc:

usepackageamsmath,amsthm,amssymb> usepackagematematický text> usepackage[T1,T2A]fontenc> usepackage[utf8]vstup> usepackage[angličtina, bulharština, ukrajinština, ruština]Babel> 

Obecně řečeno, balíček babel automaticky vybere výchozí kódování písma: pro ruštinu, bulharštinu a ukrajinštinu to bude T2A. U vícejazyčných dokumentů, které používají jazyky založené na cyrilici a latince, však dává smysl explicitně specifikovat kódování písma latinka. Balíček babel automaticky přepne požadované kódování písma při změně jazyka v textu dokumentu.

V moderních operačních systémech je nejlepší používat jako interní kódování pro cyrilici Unicode (utf8 nebo utf8x) namísto KOI8-RU (koi8-ru).

Kromě povolení pravidel pro dělení slov, překladu automaticky generovaných textových řetězců a aktivace některých typografických pravidel specifických pro daný jazyk (například frenchspacing – povinná mezera před dvojtečkou ve francouzštině) poskytuje balíček babel několik příkazů pro sazbu textu podle ruských, bulharských a ukrajinských jazykových standardů.

Pro uvedené jazyky je k dispozici specifická interpunkce: cyrilice s pomlčkou pro text (je o něco užší než latinská pomlčka a je obklopena malými mezerami), pomlčka pro označení přímé řeči, uvozovky, příkazy pro snazší spojování slov:

Pro ruštinu a ukrajinštinu spojené s balíčkem babel jsou definovány příkazy Asbuk a asbuk, které podobně jako příkazy Alph a alph přepínají velká a malá písmena ruské nebo ukrajinské abecedy (v závislosti na aktuálním jazyce dokumentu). Pro bulharštinu příkazy enumBul, enumLat a enumEng přepínají velká a malá písmena pro bulharštinu, latinku a angličtinu.

Latex (Česky latex , německy Latex m, Kautschukmilch f ) je obecný název pro emulze dispergovaných polymerních částic ve vodném roztoku. V přírodě se vyskytuje ve formě mléka, které vylučují různé rostliny, zejména brazilská hevea, pampeliška atd.

Obecná charakteristika

Latex – mikroheterogenní přírodní (mléčná míza kaučukovníků) nebo umělé systémy, což jsou vodné disperze koloidních kaučukových částic (globule) stabilizované povrchově aktivními látkami a emulgátory.

Tvar a velikost latexových částic úzce souvisí se zákonitostmi procesu emulzní polymerace původních monomerů. Částice syntetických latexů mají často kulovitý nebo podobný tvar. Latexové globule jsou stabilizovány iontovým surfaktantem, často aniontového typu. Spontánně, v průběhu času nebo v důsledku speciální úpravy (acidobazické, hydrodynamické, teplotní atd.) vznikají v latexové disperzi sekundární agregáty připomínající shluky. Primární globule v takových „shlucích“ se slepily, ale k jejich srůstání nedošlo. Ve většině případů nejsou latexy monodisperzní a vyznačují se různým stupněm polydisperzity, která zase závisí na podmínkách polymeračního procesu. Typicky je průměr primárních latexových globulí 10-200 nm. Isopren, butadien, styren-butadien, methylstyren-butadien, chloropren, isobutylen-isopren, karboxylát, akryl, uretan a další latexy jsou široce používány v různých průmyslových odvětvích.

Získání latexových produktů

Na formu se nanese solný roztok, například chlorid vápenatý. Forma se poté ponoří do latexu. Solný roztok obsahuje kladně nabité kovové částice neboli kationty. Když se forma vloží do latexu, kationty začnou difundovat z jejího povrchu do latexu. Když se kladně nabité kationty setkají se záporně nabitými latexovými částicemi, vybijí je. A částice pryže se usadí na formě jako tenká vrstva pryže.

Latex na bázi přírodního kaučuku

Mák setý ze svého řezu vyzařuje čerstvý latex

Calotropis Procera – bylina, ze které se vyrábí latex. Při poškození celistvosti listů z poškozené tkáně vytéká latex.

Komerční latex na bázi přírodního kaučuku (RN) je koncentrovaná a stabilizovaná mléčná šťáva z brazilské rostliny Hevea. Obsah sušiny v původní šťávě je 37-41%, v komerčních LP se její obsah zvyšuje na 58-75%. Metody koncentrace: sedimentace a centrifugace; poslední metoda je nejúčinnější a nejúčinnější.

Latexové směsi se připravují přidáním řady složek do jejich složení: vulkanizačních činidel, urychlovačů a aktivátorů vulkanizace, antioxidantů, práškových plniv, povrchově aktivních látek, antistabilizačních přísad, které pomáhají snižovat stabilitu koloidního systému, zahušťovadel, změkčovadel, odpěňovačů nebo naopak stabilizátorů pěny atd. Při přípravě směsí je vhodné používat čerstvě připravené disperze a emulze složek. Měly by být skladovány v nádobách za stálého míchání, aby se zabránilo pěnění. Nejprve se do latexu zavedou stabilizátory, poté zbývající složky a nakonec, před přímým použitím, disperze oxidu zinečnatého. Pro míchání latexu s emulzemi, disperzemi, roztoky se používají smaltované nebo pogumované nádoby s antikorozními povlaky, vybavené plášti pro chlazení nebo ohřev a míchadly s proměnnou rychlostí otáčení 30-40 ot/min. Doba přípravy směsi je 30-60 minut. V některých případech směs “zraje” 6-24 hodin při 20-60 °C za pomalého míchání. V tomto případě se mění koloidno-chemické vlastnosti směsi (snižuje se hodnota pH, zvyšuje se viskozita atd.), zvyšuje se její homogenita, polymer ve směsi částečně vulkanizuje a zlepšují se technologické vlastnosti směsi.

Převážná část LN se používá k získávání přírodních kaučuků, asi 8-10 % – k výrobě latexových výrobků: rukavic, meteorologických, radiosondových a balónkových pouzder, zdravotnických výrobků, pryžových nití, houbové gumy, lehké gumy a sportovní obuvi, latexových lepidel pro různé účely: na kůži, gumu, kovy, k výrobě obuvi, k lepení hřbetů knih, těsnění krabic, tašek, lepení štítků, při výrobě překližky a dalších dřevěných výrobků, k lepení parket, linolea, polymerních dlaždic na různé podlahové podklady; při výrobě textilií a koberců (ke spojování bavlněných, vlněných a lněných nití bez vytváření uzlů a silných záhybů), k výrobě abrazivních materiálů v kombinaci s melaminformaldehydovými oligomery; k lepení polystyrenové pěny, pěnové gumy, PVC materiálů, k lepení keramiky, skla, kovů na papír, tkaniny, kůži, polystyren a další měkké a tvrdé materiály.

Latexy na bázi syntetických kaučuků

Latexy na bázi syntetických kaučuků (LR) jsou koloidní vodné disperze syntetických kaučuků a dalších polymerů (polystyren, kopolymery styrenu s 20-35 hmot. % butadienu), získané ve většině případů emulzní polymerací jednoho nebo více dienových, vinylových, vinylidenových a dalších monomerů. Některé LR se vyrábějí dispergací „hotových“ polymerů (butylkaučuk, polyisopren SKI-3, siloxan a další SC – umělé latexy) ve vodě za přítomnosti povrchově aktivních látek. Mezi LR patří také vodné disperze termoplastů (PVC, PVA), získané emulzní nebo suspenzní polymerací. Důležitými charakteristikami pro spotřebitele jsou průměrná velikost globul, pH média a obsah sušiny: čím větší je velikost globul, tím vyššího obsahu sušiny lze dosáhnout koncentrováním LR, při malých velikostech globul platí, že vyšší je stabilita LR.

Hlavní vlastnosti latexu

Použití

Latex se používá v chemickém průmyslu jako vločkovací činidlo při zhodnocování minerálů.

Výrobky obsahující latex

Následující výrobky obsahují latex: elastické obvazy, lékařské obvazy, gumy, balónky, chirurgické rukavice, baktericidní náplasti, některé druhy obuvi a oblečení, katétry, kondomy, bradavky, dudlíky, některé sportovní potřeby, některé řemínky k hodinkám, zubní masážní přístroje, gumičky, barvy, dilda, různé masky, matrace, polštáře a další.

alergie na latex

Latexové proteiny ve vzácných případech (dědičná predispozice + senzibilizace) mohou způsobit alergii, která se obvykle projevuje formou vyrážky na kůži v místě kontaktu s latexem (a dále), potížemi s dýcháním + poklesem cévního tlaku (anafylaktický šok), podrážděním nosních cest a ve vzácných případech může vést i k úmrtí. Účinným způsobem, jak se zbavit alergie na latex, je vyhnout se kontaktu s provokujícím alergenem. Pokud má člověk alergii, měl by se snažit vyhnout kontaktu s jakýmikoli výrobky obsahujícími latex. Místo toho se používají lékařské a domácí OOP (osobní ochranné prostředky: rukavice, kondomy), které se skládají ze syntetických elastických látek: isoprenu, neoprenu, nitrilu, vinylu (PVC), styren-butadienu atd.

См. также

• Zeleninová šťáva
• alergologie
• materiály