Eské pivo. Světlé, tmavé pivo, pivovary v České republice – Kurzy češtiny a vysokoškolské vzdělávání v České republice – Advent EuroConsult

Snad žádná jiná země není s pivem spojována tolik jako Česká republika. A to není překvapivé, protože pivovarnická tradice má dlouhou historii, která sahá daleko do minulosti. První zmínka o pivu v kronikách pochází z roku 1082. Konkurence mezi českými sládky prudce rostla a pro mnohé bylo snazší opustit rodnou vesnici a usadit se na jiném místě, než pokračovat v boji o spotřebitele. To přispělo k rychlému růstu nových osad a měst. Povolání sládka bylo a je dodnes považováno za jedno z nejuznávanějších, bylo stejně prestižní jako být učitelem, lékařem nebo knězem. Karel IV. dokonce vydal zákon, který sládky na 12 let osvobodil od placení daní.

Do roku 1841 se vařilo pouze tmavé pivo, ale po objevení nové fermentační metody se objevily světlé a lehké odrůdy. Za zmínku stojí, že mezi tak rozmanitými odrůdami nenajdete dvě, které by chutnaly stejně, protože všechny jsou vyráběny podle originálních receptur.

Počet hostinců den ode dne rostl. Štamgasti těchto podniků měli své vlastní korbely, označené erby a později i fotografiemi. Pokud však hostinský nabádal k opilství, byl potrestán podle svých zásluh – oholil se doplešatě, rozbíjel nádobí v hostinci a dokonce byl uvězněn. Je známo, že pivo bylo v Čechách nějakou dobu zakázáno. Hlavním důvodem takového zákazu bylo neslušné chování těch, kteří pili.

Kvalita piva podléhala také nejpřísnější kontrole; poprvé nebyl provinilec přísně potrestán, ale pokud se dopustil chyby podruhé, jeho pivo bylo vylito na radničním náměstí a samotný sládek byl zbit pruty nebo potrestán pokutou.

Není divu, že Česká republika drží první místo v konzumaci piva, vždyť je považováno za normální dát si k obědu půllitr. Navíc v mnoha restauracích, kavárnách, barech a hospodách půllitrová sklenice piva někdy stojí méně než sklenice coly! Statistiky mluví samy za sebe: spotřeba piva na obyvatele v České republice činila 158 litrů ročně, z čehož asi 20 litrů vypijí zahraniční turisté. Navíc, jak ukazují údaje o prodeji, dobrá polovina piva, které Češi vypijí v barech, restauracích a kavárnách.

V České republice je řízení automobilu s hladinou alkoholu v krvi nad 0 ppm zakázáno (pro srovnání, v Německu a Švýcarsku je za přijatelnou hladinu alkoholu v krvi 0,5 ppm), takže ze všech druhů pěnivých nápojů v Česku nejrychleji roste konzumace nealkoholických verzí, které v chuti v žádném případě nehrozí svým alkoholickým protějškům. Češi si tak svůj oblíbený nápoj neodpírají ani „za volantem“. Ve srovnání s produkcí alkoholických nápojů – 20 milionů hektolitrů – jsou však nealkoholické nápoje (nealko, jak jim sami Češi říkají) jen kapkou v moři – zhruba 400 tisíc hektolitrů.

České pivo je ceněno po celém světě, zejména některé jeho odrůdy. Mezi 350 druhy vyráběnými v České republice jsou asi nejznámějšími odrůdami českého piva Pilsner Urquell (Plzeňský Prazdroj) – standard světlého piva s vůní květin; Staropramen – lehká odrůda, opakovaně uznávaná jako nejlepší pivo v České republice a Velkopopovický Kozel. Každý z nich má optimální teplotu: Pilsner se podává vychlazený na 8 stupňů, Velkopopovický – na 12, Staropramen 5 stupňů.

Zvlášť bych vám rád pověděl o neobvyklém pivu Velvet – velmi husté odrůdě tmavého piva s lehce hořkou, sametovou chutí. Toto pivo se nalévá do sklenice o objemu 400 ml pomocí tzv. technologie irského typu, která při čepování piva využívá směs dusíku a oxidu uhličitého v poměru 1:1 k vytlačení piva ze sudu. Tím vzniká lavinový efekt, známý také jako „bouře ve sklenici“, hustá bílá pěna vyplní celou sklenici, zatímco na dně sklenice se objeví černá tekutina, která pěnu „pohltí“, ale ne celou, zůstává nahoře. „Velvet“ má hustou, dlouhotrvající pěnu a chuť tohoto piva je lehce hořká, perníková.

Sami Češi raději pijí především točené čerstvě uvařené pivo. V České republice je tolik pivnic, že k takovým podnikům existují dokonce i speciální průvodci a mapy. A to není divu – návštěva kaváren, taveren a barů je nedílnou součástí života Čechů, je to tradice, která se dědí z generace na generaci.

Zde je jen několik nejznámějších pivnic, které si vaří vlastní pivo.

• „U Fleků“ je nejstarší pražský minipivovar. Byl založen v roce 1499. V roce 1762 tento podnik získala rodina Flekových. Původní název „U Flekovských“ byl později zkrácen na „U Fleků“. Právě zde se vaří slavný Flekovský ležák 13 % – „bavorské“ tmavě zrající „karamelové“ pivo, které je považováno za jedno z nejlepších tmavých piv v České republice. Kromě piva je hostinec zajímavý i svým designem – po celých sálech visí tematické obrazy. Jedním z nich je obraz „Poslední kapka“, který zobrazuje prázdný pivní sud a kolem něj mnoho lidí různých společenských vrstev.
• Restaurace „Pivovarsky Dom“ je známá svým zajímavým menu, které zahrnuje nejen tradiční druhy piv. Můžete zde ochutnat tyto druhy piva: světlé a tmavé nefiltrované, „řezané“, „šampaňské“, pšeničné kvasnickoye, kopřivové, banánové, třešňové, vanilkové, kávové.
• Krčmu „U tří pštrosů“ nedaleko Karlova mostu navštívil i sám král Václav IV. Historie názvu krčmy je zajímavá. Říká se, že za vlády Rudolfa II. krčmu navštívili turečtí vyslanci a králi přinesli jako dar tři ptáky, které v Praze dosud nikdo neviděl – pštrosy.
• Hostinec U Kalích poznají ti, kdo četli Dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška a často ho navštěvovali. Od té doby uplynulo mnoho času, ale interiér restaurace zůstal nezměněn – stále visí portrét císaře Františka Josefa a stále stojí rozbitá harmonika.

Láska k pivu se však v České republice neomezuje jen na pivnice. Od roku 2006 se v Česku otevírají podniky nabízející kosmetické procedury na bázi piva. Loni se v Chodové Plané otevřely první pivní lázně na světě a letos v létě se v Harrachovských sklárnách v Libereckém kraji otevřely druhé pivní lázně. V takových podnikech si po tradiční sklenici piva můžete dát pivní koupel a masáž s chmelem. Říká se, že pivní koupel pomáhá s mnoha kožními onemocněními. Turisté z celého světa se ale do pivní koupele jezdí nejen ze zdravotních důvodů. Podle nich je pivní koupel velkým potěšením. Navíc jsou ceny za toto potěšení dostupné. V době psaní tohoto článku stojí třídenní vyjížďka na seně v Chodové Plané, která zahrnuje ubytování v hotelu, snídaně a večeře v restauraci, dvoje pivní lázně, masáž a návštěvu pivovaru, 3 2 Kč (kolem 8400 eur) pro dva. Pivní lázně navštěvují nejčastěji Němci, Rusové, Nizozemci, Španělé a Japonci.

Zajímavé je také, že některé značky piv se doporučují jako léčba. Například Pilsner Urquell je pivo s nízkým obsahem kyselin, takže se doporučuje pacientům s vředy a ledvinami. Účinek tohoto piva na vnitřní orgány se přirovnává k účinku minerální vody, jelikož pivo Prazdroj obsahuje speciální plíseň, kterou lze nalézt pouze ve sklepích plzeňského pivovaru. V Karlových Varech je také pivovar, který vyrábí pivo Baltazar, známé také jako „minerální pivo“ nebo „tmavé pivo pro diabetiky“. Na druhou stranu je možné, že tyto druhy piv nemají žádný blahodárný vliv na organismus, a to je jen chytrý marketingový trik.

Jak víte, pivo se vyrábí z vody, chmele, kvasnic a obilí (kukuřice, ječmen, rýže atd.). V Praze není kvalita vody příliš dobrá, takže ideálem je plzeňské pivo – Prazdroj. Princip původní technologie výroby tohoto piva je dodnes držen v tajnosti.

Zde jsou hlavní kritéria pro rozlišování odrůd piva. Hustota (mnozí si tento údaj pletou s přítomností alkoholu v nápoji) – podíl sušiny, který se vyjadřuje v procentech. Obvykle je to 12 %, ale nyní roste popularita 10 %. Barva – světlá a tmavá. Světlé pivo je průhledné, zlatavé a musí nutně zářit, dělí se na dva druhy: s 10 stupni piva a 12. Pokud si v kavárně požádáte o světlé pivo, přinesou vám 10, protože to byl v poslední době nejoblíbenější druh. Existuje tradice připravovat koktejl ze světlého a tmavého piva, samozřejmě stejné značky, v poměru 1:1. Tento nápoj se nazýval „rzezany“. Češi nepijí silné pivo, obvyklá síla je 3-5 %. Pěna by měla být bílá, neměla by se nějakou dobu rozpouštět, ale jako by se „lepila“ na stěnu.

Praha není jediným pivním městem v České republice. Známý je tzv. pivní trojúhelník: České Budějovice – Třeboň – Protivín. V roce 1895 začal fungovat Budějovický pivovar, zkráceně Budvar, jehož červeno-zlaté etikety jsou známé daleko za hranicemi republiky. Jedná se o hutné (12 %) a silné pivo (5 %). Město Třeboň je známé nejen svými bahenními lázněmi a architekturou, ale také místním pivovarem Regent, který vyrábí 10% světlé pivo (3 % alkoholu) a 12% tmavé pivo (4.8 % alkoholu). Mnozí říkají, že chuť po vypití tmavého piva Regent připomíná hořkou čokoládu. Protivín je proslulý svým pivem Platan.

Češi věří, že chuť piva oceníte až po třetí sklenici. Pivo se pije na tři doušky. Poprvé se vypije polovina sklenice, podruhé další polovina a potřetí zbytek. Sklenice musí být navíc vyrobena pouze ze skla nebo porcelánu. Za neslušné je přelévat nápoj z jedné nádoby do druhé nebo přidávat čerstvé pivo do nedopité.

S pivem se pojí mnoho příběhů a legend, jak říkají Češi: „Dobré pivo má dobrý příběh.“ Například se říká, že když sedíte na lavičce v kožených kalhotách, které byly předtím polité pivem, a pokud se po chvíli kalhoty začnou lepit na lavičku, pak je pivo skvělé. Dalším způsobem, jak zkontrolovat kvalitu piva, je vložit svisle zápalku do pěny piva, které bylo právě nalito do sklenice. Pokud zápalka vydrží v pěně 10 sekund a nespadne do sklenice, pak je pivo dobré.

Nemá smysl se hádat o tom, které pivo je nejlepší. Pro Čechy pivo není jen jedním z alkoholických nápojů, je to hrdost národa, kulturní výdobytek a prostě hlavní spotřební produkt. Ne nadarmo si Česká republika drží prvenství ve spotřebě piva na obyvatele, která je 160 litrů. B. Franklin řekl, že „pivo je dalším důkazem toho, že nás Bůh miluje a chce, abychom byli šťastní!“ – to je další důvod, proč v České republice ochutnat pivo!

Nabízíme

• Kurzy českého jazyka
• kurzy slovenského jazyka
• Programy v angličtině
• Další programy a služby
• Podpůrné a adaptační programy v České republice
• Měsíční platba za kurzy
• Online lekce češtiny
• kurzy slovenského jazyka