GOST 24570-81 ST SEV 1711-79 Pojistné ventily pro parní a horkovodní kotle. Technické požadavky / 24570 81 1711 79

1.1. K ochraně kotlů jsou povoleny pojistné ventily a jejich pomocná zařízení, která splňují požadavky „Pravidel pro projektování a bezpečný provoz parních a horkovodních kotlů“ schválených Státním báňským a technickým dozorem SSSR.

(Upravené vydání, změna č. 1).

1.2. Provedení a materiály prvků pojistných ventilů a jejich pomocných zařízení musí být zvoleny v závislosti na parametrech pracovního prostředí a zajistit spolehlivost a správný provoz v provozních podmínkách.

1.3. Pojistné ventily musí být navrženy a seřízeny tak, aby tlak v kotli nepřekročil provozní tlak o více než 10 %. Zvýšení tlaku je povoleno, pokud je to stanoveno ve výpočtech pevnosti kotle.

1.4. Konstrukce pojistného ventilu musí zajistit volný pohyb pohyblivých prvků ventilu a vyloučit možnost jejich uvolnění.

1.5. Konstrukce pojistných ventilů a jejich pomocných prvků musí vyloučit možnost svévolných změn v jejich seřízení.

1.6. Ke každému pojistnému ventilu nebo, po dohodě mezi výrobcem a spotřebitelem, skupině stejných ventilů určených pro jednoho spotřebitele musí být přiložen pas a návod k obsluze. Cestovní pas musí splňovat požadavky GOST 2.601-68. Část „Základní technické údaje a vlastnosti“ by měla obsahovat následující údaje:

jméno výrobce nebo jeho ochranná známka;

sériové číslo podle systému číslování výrobce nebo sériového čísla;

jmenovitý průměr na vstupu a výstupu ventilu;

vypočítaná plocha průřezu;

typ prostředí a jeho parametry;

charakteristiky a rozměry pružiny nebo zatížení;

koeficient spotřeby páry a , roven 0,9 koeficientu získanému na základě testů;

hodnota otevíracího počátečního tlaku a přípustný rozsah otevíracího počátečního tlaku;

charakteristiky materiálů hlavních prvků ventilu (tělo, kotouč, sedlo, pružina);

údaje o zkoušce typu ventilu;

přípustné meze provozního tlaku pro pružinu.

1.7. Na štítku připevněném k tělesu každého pojistného ventilu nebo přímo na jeho tělese musí být vyznačeny následující údaje:

jméno výrobce nebo jeho ochranná známka;

sériové číslo podle systému číslování výrobce nebo sériového čísla;

koeficient spotřeby páry a;

hodnota otevíracího počátečního tlaku;

materiál tělesa armatur z oceli se speciálními požadavky;

označení hlavního konstrukčního dokumentu a symbolu výrobku.

Umístění označení a rozměry označení jsou stanoveny v technické dokumentaci výrobce.

1.6, 1.7. (Změněné vydání, Přeměna č. 1).

2.1. Konstrukce pojistného ventilu musí obsahovat zařízení pro kontrolu správné činnosti ventilu při provozu kotle vynucením ventilu k otevření.

Možnost násilného otevření musí být zajištěna při 80 % tlaku pro zahájení otevírání.

2.2. Tlakový rozdíl mezi úplným otevřením a začátkem otevření ventilu by neměl překročit následující hodnoty:

15 % otevíracího spouštěcího tlaku – pro kotle s provozním tlakem ne vyšším než 0,25 MPa (2,5 kgf/cm 2);

10 % otevíracího spouštěcího tlaku – pro kotle s provozním tlakem nad 0,25 MPa (2,5 kgf/cm 2 ).

2.3. Pružiny pojistných ventilů musí být chráněny před nepřijatelným teplem a přímým vystavením pracovnímu prostředí.

Při úplném otevření ventilu musí být vyloučena možnost vzájemného kontaktu závitů pružin.

Konstrukce pružinových ventilů musí vyloučit možnost dotažení pružin nad nastavenou hodnotu určenou nejvyšším provozním tlakem pro dané provedení ventilu.

(Upravené vydání, změna č. 2).

2.4. Použití těsnění dříku ventilu není povoleno.

2.5. V tělese pojistného ventilu musí být v místech, kde se může hromadit kondenzát, umístěno zařízení pro jeho odvod.

3.1. Konstrukce pojistného ventilu a pomocných zařízení musí vyloučit možnost nepřijatelných otřesů při otevírání a zavírání.

3.2. Konstrukce pojistných ventilů musí zajistit zachování funkce ochrany před přetlakem při poruše některého řídicího nebo regulačního orgánu kotle.

3.3. Elektricky poháněné pojistné ventily musí být vybaveny dvěma na sobě nezávislými zdroji energie.

V elektrických obvodech, kde ztráta energie způsobí impuls k otevření ventilu, je povolen jediný zdroj elektrické energie.

3.4. Konstrukce pojistného ventilu musí umožňovat jeho ruční ovládání a v případě potřeby dálkové ovládání.

3.5. Konstrukce ventilu musí zajistit jeho uzavření při tlaku minimálně 95 % provozního tlaku v kotli.

3.6. Průměr přímého pulzního ventilu musí být minimálně 15 mm.

Vnitřní průměr impulsního vedení (vstup a výstup) musí být minimálně 20 mm a ne menší než průměr výstupní armatury impulsního ventilu.

Impulzní a regulační potrubí musí mít zařízení pro odvod kondenzátu.

Instalace uzavíracích zařízení na těchto vedeních není povolena.

Je přípustné instalovat spínací zařízení, pokud impulsní vedení zůstane otevřené v jakékoli poloze tohoto zařízení.

3.7. U pojistných ventilů ovládaných pomocnými impulsními ventily je možné instalovat více než jeden impulsní ventil.

3.8. Pojistné ventily musí být provozovány v podmínkách, které neumožňují zamrzání, koksování a korozivní vlivy prostředí používaného k ovládání ventilu.

3.9. Při použití externího napájecího zdroje pro pomocná zařízení musí být pojistný ventil vybaven minimálně dvěma nezávisle pracujícími ovládacími obvody tak, aby při poruše jednoho z ovládacích obvodů druhý obvod zajistil spolehlivý provoz pojistného ventilu.

4.1. Na vstupní a výstupní potrubí pojistných ventilů není dovoleno instalovat uzavírací zařízení.

4.2. Konstrukce potrubí pojistného ventilu musí zajistit potřebnou kompenzaci teplotní roztažnosti.

Upevnění tělesa a potrubí pojistných ventilů musí být navrženo s ohledem na statické zatížení a dynamické síly, které vznikají při aktivaci pojistného ventilu.

4.3. Přívodní potrubí pojistných ventilů musí mít spád po celé délce směrem ke kotli. V přívodním potrubí by měly být vyloučeny náhlé změny teploty stěn při aktivaci pojistného ventilu.

4.4. Pokles tlaku v přívodním potrubí k přímočinným ventilům by neměl překročit 3 % tlaku, při kterém se pojistný ventil začíná otevírat. V přívodních potrubích pojistných ventilů ovládaných pomocnými zařízeními by tlaková ztráta neměla překročit 15 %.

Při výpočtu kapacity ventilu se bere v úvahu indikované snížení tlaku v obou případech.

(Nové vydání, změna č. 2).

4.5. Pracovní médium musí být vypuštěno z pojistných ventilů na bezpečné místo.

4.6. Výtlačné potrubí musí být chráněno před zamrznutím a musí mít zařízení pro odvod kondenzátu.

Instalace uzavíracích zařízení na odpady není povolena.

(Upravené vydání, změna č. 2).

4.7. Vnitřní průměr výstupní trubky nesmí být menší než největší vnitřní průměr výstupní trubky pojistného ventilu.

4.8. Vnitřní průměr výstupního potrubí musí být navržen tak, aby při průtoku rovném maximální kapacitě pojistného ventilu nepřekročil protitlak v jeho výstupním potrubí maximální protitlak stanovený výrobcem pojistného ventilu. pojistný ventil.

4.9. Kapacita pojistných ventilů by měla být určena s ohledem na odpor tlumiče hluku; jeho instalace by neměla způsobit narušení normálního provozu pojistných ventilů.

4.10. V prostoru mezi pojistným ventilem a tlumičem hluku musí být k dispozici armatura pro instalaci zařízení na měření tlaku.

5.1. Celková kapacita všech pojistných ventilů nainstalovaných na kotli musí splňovat následující podmínky:

pro parní kotle

pro ekonomizéry odpojené od kotle

pro teplovodní kotle

n — počet pojistných ventilů;

G₁, G₂, G_n — kapacita jednotlivých pojistných ventilů, kg/h;

D — jmenovitý výkon parního kotle, kg/h;

— zvýšení entalpie vody v ekonomizéru při jmenovitém výkonu kotle, J/kg (kcal/kg);

Q — jmenovitý topný výkon teplovodního kotle, J/h (kcal/h);

g je teplo vypařování, J/kg (kcal/kg).

Výpočet kapacity pojistných ventilů teplovodních kotlů a ekonomizérů lze provést s přihlédnutím k poměru páry a vody ve směsi páry a vody procházející pojistným ventilem při jeho aktivaci.

(Upravené vydání, změna č. 2).

5.2. Kapacita pojistného ventilu je určena vzorcem:

G = 10B₁ ×a× F(P₁ + 0,1) – pro tlak v MPa popř

G = B₁ ×a× F(P₁ + 1) – pro tlak v kgf/cm 2,

kde G — kapacita ventilu, kg/h;

F — konstrukční plocha průřezu ventilu, rovna nejmenší volné ploše průřezu v průtokové části, mm 2 ;

a je součinitel průtoku páry vztažený k ploše průřezu ventilu a stanovený v souladu s článkem 5.3 této normy;

Р₁ — maximální přetlak před pojistným ventilem, který by neměl být větší než 1,1 pracovního tlaku, MPa (kgf/cm2);

В₁ — koeficient zohledňující fyzikální a chemické vlastnosti páry při provozních parametrech před pojistným ventilem. Hodnota tohoto koeficientu se volí podle tabulky. 1 a 2.

Hodnoty koeficientů В₁ pro sytou páru

Р ₁ , MPa (kgf/cm 2)