Hlavní problém je, že to není nic, čím by se dalo nahradit. Názor majitele Dodge Grand Caravan

Na podporu rčení, že jalovice přes moře stojí halíř, ale převézt rubl, se objevují problémy s minivany z Ameriky. Jejich vybavení motory s velkým objemem učinilo cla na dovoz takových aut neúnosnými a zároveň ty, které se dostaly přes Atlantik do Běloruska, proměnily v poklady. Proč jsou ceněny, jaké obtíže slibuje jejich provoz – v příběhu majitele Dodge Grand Caravan:

27. března 2022 4:00

– Toto auto jsem si koupil pouze kvůli jeho praktičnosti. Mohu říct, že je to jediný důvod pro koupi. Bohužel se nedaří najít analogy Grand Caravanu a podobného Chrysleru Grand Voyager. Pokud vezmete minivany evropských značek, jsou menší. Minibusy jsou prostornější, ale jsou to autobusy – nemají tu kombinaci praktičnosti s komfortem osobního vozu a stabilitou a ovladatelností blízkou osobním vozům, kterou minivany mají.

Obecně byly „Evropany“ příliš malé a dodávku jsme si kupovat nechtěli, protože ať už z nákladního auta uděláte osobní auto jakkoli, zůstane to nákladní vůz, co se týče jízdních vlastností. Grand Caravan ale všechny naše potřeby ohledně praktičnosti, jízdního komfortu a chování na silnici splňoval nejlepším možným způsobem.

Auto je sedmimístné, ale nemělo přepravovat ani tak plnou posádku cestujících, jako spíše různý náklad spolu s několika cestujícími. Velmi výhodné je, že zadní boční dveře jsou posuvné, a není nutné vyndávat sedadla z kabiny: složí se jednotlivě doslova během několika sekund a vytvoří rovnou podlahu.

Ve skutečnosti se auto nyní často používá ve složené podobě. Možná dokonce častěji, než aby přepravovalo více než tři cestující. Velikost vozu samozřejmě ztěžuje manévrování ve stísněných podmínkách, ale například plnohodnotná lednička se do něj snadno vejde.

Tento karavan byl vyroben v roce 2008 a koupili jsme ho 6 let poté, co sjel z montážní linky. Auto se jezdí denně a od koupě má najeto 150 tisíc kilometrů. Co se týče celkového počtu najetých kilometrů, řeknu jen, že s největší pravděpodobností přesahuje 250 tisíc, ale kolik, to není jisté.

Hlavní výhoda Grand Caravan je jasná, ale existují i nevýhody, které jsou však druhou stranou mince. Velikost a hmotnost vozu vyžadují odpovídající motor. Motorem je zde benzínový vidlicový šestiválec o objemu 6 litru. Výkon se pohybuje kolem 3,6 koní, takže dynamika je v pořádku, zejména proto, že Grand Caravan směřuje k měřené jízdě, nikoli k závodění.

Skutečnost, že motor je atmosférický, a tedy vynalézavý, je také dobrá, ale kvůli hmotnosti vozu se to už nedá nazvat ekonomickým. Nyní je průměrná spotřeba 14 litrů na 100 kilometrů. Ve městě o pár litrů více, na dálnici méně. V létě zase méně. Soudě podle nápisu na zadních dveřích je motor navržen pro provoz na etanol, ale etanol není benzín, ale líh. Kdybychom prodávali lihové palivo E85, tankovali bychom, ale rozhodli jsme se neinstalovat benzínové zařízení.

S benzínem by průměrná spotřeba byla asi 17-18 litrů na „sto“, jak říkají ti, kteří na takové auto benzín instalovali. To není tak velká úspora, aby se instalace zařízení rychle splatila. Navíc jsem nechtěl vystavit motor zátěži, riskovat ventily: pokud shoří, oprava bude stát víc než tankování benzínu.

Motor je spolehlivý, jeho objem a výkonová rezerva jsou pro toto auto takové, jaké jsou potřeba, a protože se neúčastníme závodů, motor nejčastěji pracuje v šetrném režimu. Díky tomu jsem s ním neměl vůbec žádné problémy. Měněno bylo pouze to, co by se mělo měnit dle předpisů pro údržbu.

Na výměnu oleje se kupuje pětilitrový kanystr. To stačí, i když objem motoru je stejný jako u dvou řadových „čtyřkol“ 5. Olejové a vzduchové filtry dobrých značek nejsou o moc, ale jsou dražší než u evropských aut. Prodejci si k ceně přirážejí – člověk by si myslel, že náhradní díly pro „Američany“ se vozí z Ameriky. I když když si vezmete Knecht, tak se ve skutečnosti vyrábí v Rakousku, stejně jako pro ty samé „Evropany“.

Špatné je, že samotný olejový filtr je vyměnitelná vložka a jeho plastové pouzdro by se nemělo měnit. Problém ale není v pouzdře filtru, ale v těsnění pod ním. To není věčné. Po několika výměnách filtru může podél těsnění unikat olej, a to se dodává pouze s pouzdrem. Jsou velmi drahé – když mi před dvěma lety nabídli koupit pouzdro s těsněním za 800 rublů, vstaly mi vlasy na hlavě.

Automatická převodovka. Proběhla oprava. Z převodovky unikal olej, těsnění bylo nutné vyměnit. Automatická převodovka byla během provozu jednou servisována. Upřímně řečeno, už si nepamatuji cenu. Na provoz automatu si nemůžu stěžovat. Převodovka se řadí plynule, bez trhnutí a cukání.

Odpružení je opět velmi spolehlivé a konstrukčně jednoduché: vpředu nezávislé jednopákové, vzadu nosníkové. Předchozí generace měla zadní zavěšení s listovými pružinami, zde je pružinové. Neexistují žádná slabá místa, s výjimkou předních vzpěr stabilizátoru. Každopádně za celou tu dobu byly kromě nich v odpružení jednou vyměněny pouze silentbloky.

Elektrická výbava opět nezpůsobila žádné vážné problémy. Baterie byla vyměněna, stejně jako spálené žárovky, což se musí v každém autě provádět pravidelně, takže ani v této oblasti nejsou žádné stížnosti na spolehlivost.

Přidán byl elektrický pohon zadních bočních dveří a televizorů v kabině. A nic dalšího k tomu dodat není, snad kromě elektrického pohonu zadních dveří. Vše ostatní, co je potřeba k tomu, abyste se nijak neurazili, je součástí výbavy: klimatizace, tempomat, ABS a tak dále.

Musím často jezdit ve tmě. Teď se mi zdá, že na americkém rozptylu světla valí sudy, ale světlomety jsou čočkové – svítí dobře, i když se časem zakalily. Vyleštíme skla – budou jako nová.

Z technického hlediska jsou nejproblematičtější částí auta brzdy. Vzhledem k tomu, že Grand Caravan je těžký, brzdové destičky se rychle opotřebovávají. Takže se jedná vlastně o „spotřební materiál“, vzhledem k tomu, jak často je třeba je měnit. Ceny, za které se kupovaly, stejně jako přední brzdové kotouče, nyní, po skoku dolaru, zřejmě nemá smysl jmenovat. Myslím, že destičky budou stát kolem 100 rublů za sadu.

Celkově vzato, po technické stránce nejsou žádné vážné problémy, ale karoserie je bohužel problematická. To, že se oloupal lak na kapotě, je ten nejmenší z problémů. Mnohem horší je, že železo není odolné vůči naší soli. Pokud kamínek prorazí lak až na kov, vznikne „rez“.

A je opravdu špatné, že se rez plíží po okrajích dveří, po rozích zadních křídel, podběhů kol. Nad čelním sklem je koroze a také jsou na dveřích podél bočních oken „brouci“.

Spodek také není v pořádku, i když když si vzpomenete, kolik zim auto strávilo v Bělorusku, antikorozní nátěr držel dobře. Jen je čas na jeho aktualizaci. Místy se ochranný nátěr od pískování obnažil, někde se skrz něj začala prodírat rez, ale celkově to mohlo být horší, kdyby se karoserie včas neošetřila.

Kvůli korozi se již odlomily kliky zadních posuvných dveří. Místa, kde jsou upevněny, hnijí. Problém je zřejmě rozšířený, protože na internetu existují způsoby, jak se ze situace dostat. To nás zachránilo, jinak bychom museli hledat dveře.

Jinak je vše v pořádku a co se týče použitelnosti, je to vynikající. I průjezdnost vozu na špatných silnicích je víceméně, a to i přes dlouhý rozvor. Světlá výška není ani tak velká, ale ani ne tak malá, aby typická venkovská silnice byla pro Grand Caravan vážnou překážkou.

Protože je auto sedmimístné, je nosnost navržena pro přepravu 7 osob a nějakého zavazadla. Všiml jsem si, že pod těžkým nákladem se odpružení téměř neprohýbá, takže pokud cesta k dači není tak rozbitá, že se po ní dá jet jen na traktoru, karavan nejen projede, ale přiveze i ledničku.

Zároveň je auto na cestách měkké. Je zřejmé, že bylo stvořeno pro dlouhé cesty po dobrých silnicích. Jede jako parník. Jel jsem do Moskvy – za volantem bylo velmi pohodlné. Cestující si také nemají na co stěžovat. Přední a prostřední řada sedadel jsou vybaveny loketními opěrkami, jsou zde držáky na nápoje, přihrádky v palubní desce a po objevení televizorů se pro cestující jízda stala jako mobilní kino.

Čalounění sedadel je velurové. Má to své výhody i nevýhody, ale podle mého názoru je lepší sedět na velurovém než na kůži. Ale upřímně řečeno, plast se mi nelíbí, obzvlášť na zadních dveřích. Chrastí a vrže, ale ukázalo se, že vrzání se dá porazit jen oboustrannou páskou, což je opět popsáno na internetu.

Nebýt karoserie, bylo by všechno v pořádku. Budou na tom samozřejmě muset zapracovat, protože tohle auto není čím nahradit. To je jeho hlavní problém. V dnešní době si v Americe musíte dovolit takové auto dalších generací, abyste si takové auto mohli dovolit.

Grand Caravan sám o sobě je skvělé auto, osobně nic lepšího nepotřebuji. Ale exempláře, které se tu nabízejí k prodeji, jsou stejně staré, nenajely o nic méně, a pokud se prodají, tak stav s největší pravděpodobností nechává mnoho prostoru pro štěstí, protože dokud se Caravan nezačne pořádně rozpadat, lidé se ho snaží držet oběma rukama, protože, opakuji, není čím ho nahradit.

Máte-li co říci o svém voze, kontaktujte nás pomocí odkazu. Příběhový bonus – bezplatné mytí aut s pomocí mycího komplexu „Avtobanya“ (Minsk, ul. Brylja 2, (029) 355-42-55)

Prodejte své auto
rychle na abw.by

Chcete-li nahlásit chybu, zvýrazněte text a stiskněte Ctrl + Enter

Máte zajímavé téma, fotku nebo video? Pošlete ho našemu chatbotovi!

Přihlaste se k odběru ABW a přečtěte si novinky dříve než kdokoli jiný!