Země vyvážející pšenici, země dovážející pšenici

Rusko bylo v posledních letech jedním z deseti největších exportérů obilných plodin, včetně ječmene, kukuřice, žita a ovsa, ale především pšenice.

Podle Rosselchoznadzor, celkový export obilí a luštěnin z Ruska v roce 2022 činil 45,5 milionů tun, v roce 2021 – 45,6 milionů tun, v roce 2020 – 50,3 milionů tun, v roce 2019 – 41,1 milionů tun, v roce 2018 – 56,7 milionů – 2017 tun, 44,6 milionů tun. Hodnocení je dáno kalendářním rokem.

Export pšenice z Ruska přitom tvoří 20 % světového exportu a 78 % ruského exportu obilí. Produkce pšenice v zemi představuje asi 64 % produkce všech obilných plodin.

Podle RusagrotransRuský vývoz obilí v současném zemědělském roce bude činit 59,3 milionů tun, včetně 48,2 milionů tun pšenice. Podíl domácí pšenice na světovém trhu bude podle analytiků činit 13 %. ICAR předpovídá objem produkce pšenice na 47,5 milionů tun.

„Už 10 let je Rusko trvale mezi pěti největšími vývozci obilí. Od roku 2016 je největším světovým dodavatelem pšenice – jedničkou na světových trzích. Je důvod se domnívat, že letos naše společnosti udělají další krok vpřed: opět přepíší a aktualizují rekord vývozu této plodiny,“ zdůraznil. Vladimir Putin ve svém projevu na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru 16. června.

Bylo Rusko vždy vývozcem obilí?

Do konce 1950. let bylo účelem vývozu obilných plodin pro zemi získat zahraniční měnu na obnovu země po Velké vlastenecké válce.

Vývoz se prováděl v podmínkách akutního nedostatku obilí v zemi a úplného monopolu státu. Právě v tomto období zahraniční obchod zaznamenal přechod od snižování vývozu ke zvýšenému nárůstu dovozu.

Od 1960. let 1963. století je SSSR čistým dovozcem obilí. Například v roce 10,4 nakoupil 2,1 milionu tun obilí a XNUMX milionu tun mouky. Objem dovozu se navíc postupně zvyšoval:

• v roce 1972 činil dovoz obilí 23 milionů tun;

• v roce 1975 – 27 mil. tun;

• v roce 1979 – 31 mil. tun;

• v roce 1980 – až 43 milionů tun.

Závislost SSSR na dovozu obilí se stala jedním z hnacích faktorů perestrojky a ekonomických reforem a později rozpadu Sovětského svazu.

V letech 1991-1993 se prakticky žádné obilí nevyváželo, protože země procházela ekonomickým přechodem k novým tržním vztahům: liberalizací trhu a odchodem ze státního monopolu na obchod s obilím. V roce 1994 se export ze země obnovil v plné síle.

V roce 2000 začala pro Rusko nová etapa vývozu obilných plodin, která byla zaměřena na zvýšení kapacity a zvýšení domácí produkce surovin. A již v letech 2001-2001 se Rusko dostalo do první desítky zemí pro vývoz pšenice a do první pětice pro vývoz ječmene.

Komu Rusko prodává obilí?

Podle Rosselchoznadzor, na konci roku 2022 nakupovalo ruské obilí 126 zemí světa. Největšími odběrateli domácího obilí jsou země Blízkého východu (39 %), Asie (31 %), Afrika (20 %) a Evropská unie (asi 7 %).

Mezi první tři patřilo Turecko, které nakupovalo 23 % obilných produktů, Írán – 21 % a Egypt – 15 %. Spolu se Saúdskou Arábií a Libyí tvoří tyto země až 60 % dodávek obilí.

„Obiloviny jsou základním produktem ruského zemědělského exportu – loni (2022) byl růst dodávek v peněžním vyjádření 15 %. Nejvíce nákupy zvýšilo Alžírsko – 3,7krát, Pákistán – 2,5krát, Čína – o 78 %, Súdán – o 64 %,“ uvedl náměstek ministra zemědělství. Sergej Levin.

Obecně platí, že geografie exportu pro rok 2023 zůstává ve stejných směrech jako v loňském roce.

Podle šéfa Rosselchoznadzoru Sergej Dankvert, Rusko letos může vyvážet obilí do téměř 160 zemí. Poznamenal, že dodávky obilí do zemí EAEU vzrostly 1,6krát (na 5,6 milionu tun), včetně Běloruska na 1,2 milionu tun.

Jak se Rusku podařilo dosáhnout takových výsledků?

Růst exportu byl dosažen pouze díky nové produkci. Domácí spotřeba obilí nejen že neklesla vlivem zvýšeného exportu, ale naopak se za poslední desetiletí zvýšila o 10 %.

Růst produkce je spojen především se zdokonalováním zemědělských technologií a v důsledku toho se zvýšenou produktivitou. Růst ruského exportu obilí byl usnadněn vytvořením logistické infrastruktury (přístavní terminály), která umožnila výrazně zvýšit objemy exportu, a také devalvací rublu, která učinila ruskou pšenici konkurenceschopnější po poklesu světových cen. po roce 2014.

Na konci roku 2022 spol Agro.klub vstoupil na exportní trh. V roce 2023 plánujeme zvýšit podíl na trhu a dokončit více transakcí v tuzemsku i zahraničí.

Přečtěte si o první exportní dohodě Agro.Clubu zde.

Materiály článku obsahují údaje o exportu a importu pšenice ve světě v letech 2001-2014, odhad na rok 2015 resp. předpověď do roku 2025, hodnocení hlavních země vyvážející pšenici и země dovážející pšenici v roce 2014. Materiál je součástí encyklopedie agrobyznysu od AB-Center. Na hlavní stránku encyklopedie můžete přejít pomocí odkazu – Zemědělství.

Článek byl připraven specialisty Expertního analytického centra pro agrobyznys „AB-Center“ v roce 2016 na základě statistických a předpovědních údajů Světové obchodní organizace (WTO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Ministerstva Spojených států amerických zemědělství (USDA), Federální celní služba RF, Národní statistický výbor Běloruské republiky, Agentura Republiky Kazachstán pro statistiku. Aktuální a rozšířené údaje o ruském a celosvětovém trhu s obilím lze nalézt kliknutím na odkaz – Trh s obilím.

Vývoz pšenice do světa

Obecný objem vývozu pšenice do světa v roce 2014 podle WTO činil 175,2 milionu tun, což je o 8,9 % více než v roce 2013. Za 5 let (ve srovnání s rokem 2009) se světový obchod s pšenicí zvýšil o 15,1 %, za 10 let (ve srovnání s rokem 2004) – o 46,2 %, do roku 2001 – o 50,9 % nebo 59,1 milionů tun

Světový export pšenice v roce 2015 je podle odhadů OECD na úrovni 151 milionů tun. Prognózy této organizace se zdají zdrženlivé, protože v roce 2016 se neočekávají žádné výrazné změny a do roku 2024 bude nárůst celosvětového obchodu s pšenicí pouze 8,3 % (oproti roku 2015).

Předpovědní data amerického ministerstva zemědělství (USDA) ukazují dynamičtější vývoj globálního obchodu s pšenicí. V zemědělském roce 2015/2016 tak bude světový export pšenice podle prognóz této organizace činit 155,5 mil. tun, což je o 0,4 % neboli 0,6 mil. tun více než v zemědělském roce 2014/2015 a do roku 2024/ Zemědělský rok 2025 vzroste o 15,8 % a v objemovém vyjádření bude činit 180 milionů tun.

Země vyvážející pšenici

V roce 2014 vyvezlo pšenici více než 100 zemí. V 7 zemích světa přitom objem exportu přesáhl 10 milionů tun.

Podíl 10 největších exportních zemí této obilniny v roce 2014 tvořil 82,8 % světového objemu. Těmito zeměmi jsou USA, Kanada, Rusko, Francie, Austrálie, Německo, Ukrajina, Rumunsko, Kazachstán a Indie.

TOP 30 zemí světa vyvážejících pšenici se na celkovém exportu podílí 98,4 %. Mezi TOP 30 na konci roku 2014 kromě výše uvedených zemí patřilo Polsko, Bulharsko, Litva, Česká republika, Maďarsko, Argentina, Lotyšsko, Mexiko, Velká Británie, Spojené arabské emiráty, Uruguay, Rakousko, Švédsko, Slovensko, Dánsko, Belgie , Nizozemsko, Španělsko, Řecko a Moldavsko.

Níže jsou uvedeny aktuální a předpokládané trendy ve vývozu pšenice v největších exportujících zemích.

Vývoz pšenice z USA

USA jsou předním světovým vývozcem pšenice. V roce 2014 činil jejich podíl na světovém exportu této obilniny 14,6 %, ve fyzickém vyjádření je to 25,7 mil. tun. Za 10 let se ve srovnání s rokem 2004 objem exportu pšenice ze Spojených států snížil o 18,8 % neboli téměř 6,0 milionů tun. Podle prognóz USDA se v příštích 10 letech objem pšenice vyvezené ze Spojených států do zemědělského roku 2024/2025 zvýší o 15,1 % a bude se pohybovat v rozmezí 27,5–29,0 milionů tun. Do roku 2024 podle prognóz OECD export pšenice z USA mírně překročí 28 milionů tun.

V roce 2014 se vývoz pšenice ze Spojených států podle WTO uskutečnil do 77 zemí. Největšími příjemci americké pšenice jsou Japonsko (11,6 % veškerého exportu USA), Mexiko (11,4 %), Brazílie (9,7 %), Filipíny (9,2 %) a Nigérie (8,7 % ). Do TOP 10 zemí se kromě výše jmenovaných dostaly také Jižní Korea, čínská Taipei, Indonésie, Kolumbie a Itálie.

Vývoz pšenice z Kanady

Kanada je druhým největším dodavatelem pšenice na světovém trhu. V roce 2014 země vyvezla 24,1 milionu tun pšenice, což je o 23,2 % více než objemy vyvezené v roce 2013. Za 10 let (ve srovnání s rokem 2004) se obchod s pšenicí zvýšil o 59,7 % neboli 9,0 milionů tun. Dobrý exportní potenciál Kanady je zajištěn relativně nízkou domácí spotřebou pšenice. Podle USDA činila v zemědělském roce 2014/2015 v zemi potřeba pšenice 9,8 milionu tun, produkce činila 27,5 milionu tun a dovoz téměř 0,5 milionu tun. Vývoz pšenice z Kanady bude v příštích 10 letech klesat. Spotřeba pšenice na tuzemském trhu poroste. Do zemědělského roku 2024/2025 se objem exportu pšenice může snížit o 11,8 % na 19,7 milionů tun. Podle OECD bude do roku 2024 export pšenice z Kanady činit 22,4 milionu tun.

V roce 2014 vyvezla Kanada pšenici do více než 70 zemí. Největšími přijímajícími zeměmi jsou Spojené státy americké (14,2 % veškerého vývozu), Japonsko (7,4 %), Itálie (6,3 %), Indonésie (5,8 %) a Peru (5,2 %). Mezi TOP 10 zemí kromě výše uvedených patřily také Venezuela, Kolumbie, Mexiko, Bangladéš a Alžírsko.

Vývoz pšenice z Ruska

V roce 2014 Rusko uzavřelo první tři největší exportéry pšenice na světě s objemy exportu, s výjimkou obchodu s Běloruskem a Kazachstánem, ve výši 22,1 milionů tun. To je o 60,4 % neboli 8,3 milionu tun více než stejné číslo v roce 2013. Za 5 let (ve srovnání s rokem 2009) se objem vývozu ruské pšenice zvýšil o 32,1 %, za 10 let (ve srovnání s rokem 2004) – o 373,4 %, do roku 2001 – 13,5krát. Na konci roku 2014 činil podíl Ruska na struktuře světového exportu pšenice 12,6 %.

Objem exportu pšenice z Ruska v roce 2015 je podle OECD na úrovni 18,3 milionů tun, odhad pro rok 2016 je na úrovni 19 milionů tun. Podle prognóz stejné organizace se do roku 2024 zvýší ruský export pšenice o 27,2 % a dosáhne 23,3 milionů tun.

Podle USDA je v zemědělském roce 2014/2015 export této obilné plodiny z Ruské federace podle předběžných odhadů pro příští rok na úrovni 22,5 mil. tun, objemy mohou klesnout o 17,2 %. Pokud jde o předpovědní data, vypadají optimističtěji. V zemědělském roce 2024/2025 dosáhne objem vývozu ruské pšenice 27,5 milionu tun.

V roce 2014 se ruská pšenice vyvezla do 73 zemí světa. Hlavními přijímajícími zeměmi ve sledovaném období byly Turecko (19,9 % veškerého vývozu) a Egypt (18,3 %). Do top 10 největších kromě výše uvedených patřily také Írán (6,2 %), Jemen (4,4 %), Ázerbájdžán (4,2 %), Súdán (3,9 %), Jižní Afrika (3,5 %), Nigérie (3,2 %), Gruzie (2,8 %) a Keňa (2,4 %). Ostatní země se na celkovém exportu pšenice z Ruska podílely 31,3 %.

Viz také – <strong>Přehled ruského trhu s pšenicí</strong>

Vývoz pšenice z Francie

Francie je také významným vývozcem pšenice. V roce 2014 dosáhl objem obchodu s touto obilnou plodinou 20,4 milionu tun, což je o 3,9 % neboli o 0,8 milionu tun více než v roce 2013. Za 5 let (do roku 2009) se objem vývozu pšenice z Francie zvýšil o 20,8 %, za 10 let – o 37,9 %, do roku 2001 – o 31,1 %. Na konci roku 2014 činil podíl Francie na struktuře světového exportu pšenice (TOP-30) 11,6 %. Hlavními spotřebiteli ve sledovaném období byly Alžírsko – 4,6 milionu tun, Nizozemsko – 2,1 milionu tun, Maroko – 1,9 milionu tun, Belgie – 1,8 milionu tun, Itálie – 1,6 milionu tun, Španělsko – 1,5 milionu tun a Egypt – 1,3 milionu tun. Velké objemy dodávek byly realizovány také do Portugalska, Pobřeží slonoviny, Senegalu, Německa, Jemenu, Kamerunu, Kuby, Spojeného království, Nigérie a řady dalších zemí. Celkem se pšenice z Francie vyvezla do více než 80 zemí.

Vývoz pšenice z Austrálie

V roce 2014 dosáhl export pšenice z Austrálie téměř 18,3 milionů tun, což je o 1,5 % více než v roce 2013. Za 5 let poklesly o 11,7 %, za 10 let o 2,1 % ve srovnání s úrovní roku 2001 o 0,2 %. Podíl Austrálie na celkovém světovém exportu pšenice v roce 2014 činil 10,4 %. Hlavními spotřebiteli australské pšenice v roce 2014 byly Indonésie – 4,1 milionu tun, Vietnam – 1,4 milionu tun, Čína – 1,2 milionu tun, Jižní Korea – 1,1 milionu tun, Malajsie – 1,1 milionu tun, Írán – 1,1 milionu tun. Dodávky byly provedeny také do Japonska, Jemenu, Iráku, Súdánu, Filipín, Nigérie, Nového Zélandu, Thajska, Kuvajtu, Saúdské Arábie a řady dalších zemí. Celkem se pšenice z Austrálie vyvezla do více než 50 zemí světa.

Dovoz pšenice ve světě

Objem dovozu pšenice ve světě byl v roce 2014 podle WTO na úrovni 163,3 mil. tun, což je o 10,5 % více než v roce 2013. Za 5 let (ve srovnání s rokem 2009) se světový dovoz pšenice zvýšil o 25,5 %, za 10 let – o 49,8 %, do roku 2001 – o 55,1 %.

Světový dovoz pšenice v roce 2015 je podle odhadů OECD na úrovni 150,9 milionů tun. Předpovědi organizace pro nadcházející desetiletí se zdají zdrženlivé. V roce 2016 se neočekávají žádné výrazné změny a do roku 2024 by mohl globální dovoz vzrůst o 9,1 % (oproti roku 2015).

Předpovědi USDA týkající se globálního dovozu pšenice vypadají dynamičtěji. V zemědělském roce 2015/2016 tak bude světový dovoz pšenice podle prognóz této organizace činit 155,5 milionu tun, což je o 0,4 % nebo 0,6 milionu tun více než v zemědělském roce 2014/2015 a do roku 2024 /2025 se zemědělský rok zvýší o 14,0 %, ve fyzickém vyjádření ve výši 180 milionů tun.

Níže jsou uvedeny aktuální a předpokládané trendy v dovozu pšenice v největších dovážejících zemích.

Země dovážející pšenici

V roce 2014 podle WTO dovezlo pšenici 180 zemí. Ve 4 zemích přitom objem dovozu přesáhl 7 milionů tun.

Na 10 největších dovozních zemí této obilniny připadalo v roce 2014 38,1 % celosvětového dovozu. Těmito zeměmi jsou Itálie, Indonésie, Alžírsko, Írán, Mosambik, Brazílie, Japonsko, Turecko, Maroko a Španělsko.

TOP 30 zemí dovážejících pšenici na světě představuje 74,0 %. Mezi TOP 30 na konci roku 2014 kromě výše uvedených zemí patřilo Mexiko, Nizozemsko, Německo, Jižní Korea, Belgie, Spojené arabské emiráty, USA, Jemen, Saúdská Arábie, Čína, Filipíny, Bangladéš, Nigérie, Vietnam , Peru, Jižní Afrika, Kolumbie, Spojené království, Súdán, Venezuela.

Dovoz pšenice do Itálie

V roce 2014 se Itálie stala největším dovozcem pšenice s objemem dovozu 7,5 milionu tun, což je o 29,5 % neboli o 1,7 milionu tun více než objem dovozu v roce 2013. Podíl Itálie na světovém dovozu pšenice v roce 2014 činil 4,6 %. Klíčovými dodavateli pšenice na italský trh byly v roce 2014 Kanada – 1,6 mil. tun a Francie – 1,5 mil. tun. Velké objemy pšenice byly dodány také z Rakouska, Maďarska, Německa, USA, Bulharska, Řecka, Rumunska, Ukrajiny, Slovenska, Mexika, Ruska a Austrálie. Celkově byly dodávky pšenice do Itálie během sledovaného období podle údajů WTO realizovány z 33 zemí.

Dovoz pšenice do Indonésie

Indonésie je na druhém místě, pokud jde o objemy dovozu pšenice v roce 2014 – 7,4 milionů tun, což je o 10,3 % více než objemy dovozu v roce 2013. Podíl Indonésie na světovém dovozu pšenice v roce 2014 činil 4,6 %. Austrálie zůstává ve sledovaném období klíčovým dodavatelem pšenice do Indonésie – 4,0 mil. tun. Významné objemy dodávek byly realizovány z Kanady – 1,4 mil. tun a USA – téměř 1,0 mil. tun. Pšenice byla také dovážena ve velkém množství z Indie, Ukrajiny a Ruska. Celkem se v roce 2014 do Indonésie dovezla pšenice podle WTO z 15 zemí.

Dovoz pšenice do Alžírska

Alžírsko je podle objemu třetím největším dovozcem pšenice na světě. V roce 2014 země dovezla 7,4 milionu tun této obilné plodiny, což je o 17,6 % neboli o 1,1 milionu tun více než stejné ukazatele pro rok 2013. Alžírsko se na celkové struktuře dovozu pšenice podílelo 4,5 %. Klíčovým dodavatelem pšenice do Alžírska je v roce 2014 Francie – 4,7 mil. tun. Velké objemy dodávek byly realizovány také z Mexika, Kanady, Německa, Polska, Švédska, Velké Británie, USA, Austrálie a řady dalších zemí. Celkem se v roce 2014 do Alžírska dovezla pšenice podle WTO ze 14 zemí.

Dovoz pšenice do Íránu

Írán se v roce 2014 umístil na čtvrtém místě v žebříčku největších zemí dovážejících pšenici s objemem dovozu 7,1 milionu tun. Oficiální statistiky údaje o objemu dovozu pšenice v roce 2013 nemají. Podíl Íránu na světové struktuře dovozu pšenice v roce 2014 činil 4,4 %. Klíčovými dodavateli pšenice na íránský trh byly v roce 2014 Švýcarsko – 1,6 mil. tun a SAE – 1,1 mil. tun. Pšenice byla dodávána ve velkých objemech také z Německa, Turecka, Velké Británie, Nizozemí, Kazachstánu, Ruska, Litvy, Austrálie a řady dalších zemí. Celkem se v roce 2014 do Íránu dovezla pšenice podle WTO z 23 zemí světa.